V Parkeru byl prvním zaměstnancem za padlou železnou oponou. Ve firmě pak působil téměř 30 let. Jak bývalý ředitel Parkeru Ing. Jindřich Aschermann, CSc., vzpomíná na společnost, která byla tehdy v plenkách? A jak se na ni dívá dnes?
Jindro, stál jsi na začátku působnosti firmy Parker v Čechách. Jaké to tehdy bylo?
Na začátku jsem si připadal jako pokusný králík. Parker byl konzervativní firmou, v Československu téměř neznámou. Začínal jsem tehdy prakticky s nulovým obratem, s výhledem, že až dosáhnu prvního milionu dolarů, mohu přijmout prvního sales inženýra. To trvalo 4 roky, neboť naše ceny byly násobně vyšší než ty místní „předrevoluční“. Zpočátku jsme každým rokem náš obrat zdvojnásobovali.
Máš nějaký zážitek spojený s Parkerem, na který se nedá zapomenout?
Překvapením pro mne bylo velmi přátelské chování vedoucích pracovníků firmy Parker, kteří se přijeli podívat na bývalé socialistické podniky s úmyslem případné výrobní spolupráce. Byli to většinou ředitelé závodů, prezidenti divizí apod., včetně několika návštěv Pata Parkera, syna zakladatele firmy. Ten u nás jednou strávil celý týden i s rodinou. Já jsem s Patem jezdil každý den po českých závodech našeho zaměření. Když jsem po několika letech byl na veletrhu v Hannoveru a prohlížel si tam nějaký stánek, najednou se za mnou ozvalo How are you, Henry? Otočím se a zdraví mne Pat - šéf 40 tisíců zaměstnanců! To pro mne bylo velké a samozřejmě velmi milé překvapení.
Jaké byly tvé nejtěžší a naopak nejkrásnější časy v Parkeru?
Za můj největší úspěch považuji založení dvou výrobních podniků, v Chomutově a Sadské, i obchodně technického střediska v Klecanech. Tam byly po řadě pronájmů postaveny závody, které v mnoha ohledech předčí starší závody naší firmy jak v Evropě, tak i v USA. Výroba v obou závodech běží výborně, postupně byla vychována celá generace pracovníků, kteří splňují nejpřísnější měřítka s ohledem na kvalitu výrobků. Naopak nejtěžší byly začátky, kdy jsem byl na všechno sám, překládal naše katalogy, získával a školil distributory a přesvědčoval potenciální zákazníky.
Jak vidíš Parker s odstupem času?
Jako technik obdivuji zakladatele firmy Arthura Parkera s jeho téměř 160 patenty, na kterých byl založen hlavní rozvoj firmy, a který ovlivnil i rozvoj letectví. Cleveland byl od počátku hlavním městem letectví v USA, byla tam založena NACA (později přejmenovaná na NASA) a působili tam zakladatelé firem jako Martin, Curtiss a další. To byli známí Arthura Parkera. Oceňuji i stálý rozvoj firmy díky diverzifikaci oborů a získáván špičkových firem do našeho portfolia.
Sleduješ dění v oboru?
Samozřejmě. Jsem stále členem České strojírenské společnosti, odborné skupiny Tekutinové mechanismy, kde jsem byl pět let předsedou a zastupoval Českou republiku na zasedáních CETOPu, evropské asociace pro hydrauliku a pneumatiku. Dále sleduji webové stránky Parkeru i konkurence a časopisy Power and Motion a Machine Design.
Nedávno jsi oslavil krásné osmdesátiny. a stále jsi ve skvělé formě. Máš na udržování kondice svůj recept?
I když jsem pracoval do 75 let, byť už ne na plný úvazek, byly mým koníčkem vždy sporty. Stále jezdím na běžkách i sjezduji, jezdím na kole a běhám. Zpravidla před prázdninami a potom v září chodíme se dvěma kamarády po českých horách i dalších zajímavých oblastech, spíme pod širákem, protože stan už neuneseme. Na trekking do vysokých hor už se nepouštíme, ale ještě v 55 letech jsem byl v Himálaji v 6500 m. n. m. a v 60 a 62 letech na Sopkách Kamčatky.
Jak trávíš aktivně čas?
Vzhledem k velké rodině – mám 3 děti, 9 vnuků a jednu pravnučku a chaloupce v Jizerkách máme s manželkou stále co dělat.
Co bys všem doporučil v dnešní hektické době?
Přeji všem mladším, ať jim vyjdou jejich plány. Mají pro to mnohem lepší podmínky, než jsme měli my, například zahraniční studium, programy Erasmus, možnost získat praxi v zahraničí apod. Vzdělání a píle jsou základní podmínkou pro úspěšné prosazení v životě.
