KARIÉRA

 

V POHYBU

Někdo touží být kosmonautem, jiný politikem. Kariérním snem Richarda Stejskala bylo vždy něco jiného. Už od studií toužil řídit výrobu. Svůj sen si splnil před osmnácti lety, kdy opustil Rakovník a společně s manželkou se vrátil do východních Čech, aby tu jako vůbec první zaměstnanec nové divize Parker Hannifin mohl od píky vybudovat vlastní výrobní program. Dnes vede tým o pěti stech lidech. A jak říká, nejvíc ho nabíjí samotná práce s lidmi. Vytvořil tým s opravdu nadstandardní kulturou. „Chyba se stát může, ale neměla by se opakovat.

Jana Martinová pracuje už přes dvacet let ve firmě, která vyhledává manažery napříč pracovním trhem. V Accord Group Executive Search momentálně zažívá obměnu generací a sama vnímá, že se pracovní trh za poslední roky velmi proměňuje. Situaci dlouhodobě zásadně ovlivňuje technologický pokrok a digitalizace a v posledních letech také nečekané faktory jako pandemie covidu-19 nebo válka na Ukrajině. A jak by jedním slovem popsala z pohledu lovce hlav momentální pracovní trh? Jako rosolovitý.

Jak vyladit představy zaměstnance a zaměstnavatele? Jak si poradit v době, v níž každý hledá optimální poměr mezi rodinným a pracovním životem? Jak zaměstnancům platit tak, aby byli spokojení a neměli důvod odcházet? Jak je zapojit, aby dokázali hrát pro tým, ale vynikla jejich jedinečnost? To jsou otázky, na které by chtěl znát správnou odpověď každý člověk zodpovědný za HR. My jsme se za hledáním odpovědí vypravili za Markétou Papouškovou.

Tomáši Fikrlemu ještě nebylo třicet. Přesto se mu už podařilo to, o čem sní velká část mladých lidí. Propojit práci se svým největším životním koníčkem. V jeho případě jde o freeride lyžování v čerstvém prašanu. Dnes už nemusí čekat, až v České republice napadne sníh, ale má neustále jako na dlani vrcholky alpských kopců a vlastní sezonní permanentku na všechny švýcarské sjezdovky. Ostatně, přímo z oken kanceláře v Etoy vidí přes ženevské jezero Léman na majestátní Mont Blanc.

Ondřej Vaníček je odzbrojujícím způsobem upřímný. O kariéře, životě ani globálních klimatických výzvách nemluví ve vzletných souvětích. Bez mučení povypráví, že hlavním důvodem, proč se rozhodl pro Parker Hannifin, byla skutečnost, že se mu už nechtělo vracet nebo složitě dojíždět do Prahy. Proto zakotvil ve výrobním závodu v Sadské, odkud to má domů třináct kilometrů. Přizná, že je raději, když mu korporace „nekafrá“ do každodenních rozhodování.

Před jednadvaceti lety sedl opilý za volant. Vlastní blbostí, jak sám říká, si způsobil zranění, které ho odsoudilo ke zbytku života na vozíčku. Pokud si ale myslíte, že právě začínáte číst příběh utrápeného vozíčkáře, jste na omylu. Dnes sedmačtyřicetiletý Radoslav Fabián je vášnivý sportovec, několikanásobný mistr republiky, pyšný manžel a táta, který momentálně nejraději tráví čas prací kolem svého nového rodinného domu.

Nezapře, že je vášnivý horolezec, cestovatel a dobrodruh. Když Michael Kuba před pár lety s čerstvým titulem inženýra přemýšlel, jak naložit s kariérou, měl nabídku skončit jako dobře placený konstruktér v lokální firmě. Ale rozhodl se pro dobrodružnější variantu. Přihlásil se na doktorské studium a krátce na to vyrazil na Erasmus do Řecka.